Příběhy zrození ❤️
16.04.2019
Příběhy zrození ❤️ aneb cesta k nádhernému přirozenému domácímu porodu a shrnutí pěti předchozích porodů ...
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
zrození Zachariáška, aneb splněný sen
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Náš příběh začal v červenci 2018, když se nám povedlo počít naše šesté dítko. Po pátém porodu, který jsme prožili v Rakovníku a byl přirozený a krásný, jsem věděla, že chci ještě víc. Tentokrát jsem cítila, že jsem připravená nejen já, ale i manžel prožít porod doma.
Termín jsme vypočetli, dle data početí, na 14. dubna.
Na konci ledna jsem absolvovala kurz HypnoPorod a začala hledat PA, která by nás k porodu doprovodila. Souhrou okolností a náhod jsem našla kamarádku, kterou známe cca 13 let - a tímto ji moc a moc děkuji, za úžasný konec těhotenství a nádherný porod, kterým nás provedla.
Během posledního měsíce těhotenství jsme se rozhodli, že se budeme podílet na dokumentu Dělníci života, aneb jak se rodí v Česku a domluvili se na natočení rozhovoru a pak i samotného porodu.
V den spočteného termínu, tedy neděli 14. dubna, jsme se setkali s kameramanem, abychom se vzájemně seznámili a udělali pár záběrů.
Hned druhý den navečer se malý Zachariáš rozhodl, že už je čas. Kolem 21h mi praskla plodová voda. Natěšeně jsem to oznámila manželovi. Zkontrolovali jsme barvu vody a napsali naší PA ať je připravená. Domluvili jsme se, že se ozveme, jakmile přijdou kontrakce.
Kolem 23h jsem psala PA, že kontrakce jsou cca po 10 minutách a domluvily jsme se, že k nám pomalu vyrazí - přijela chvilku před půlnocí. Zkontrolovala mě a poslechla malého - vše bylo v pořádku. Napsala kolegyni, at je připravená vyrazit a také kameramanovi, že může pomalu dorazit
Střídala jsem chůzi s pobytem ve sprše a vlny prodýchávala v různých polohách, aby malý co nejlépe dorotoval. Díky kontrole PA jsem věděla, že je v tzv. zadním postavení a tak jsem své tělo nechala, aby si instinktivně volilo polohy, které mu pomáhaly. Nejlépe jsem se cítila ve sprše. Stála jsem v předklonu opřená o vanu a záda mi masíroval proud vody. Cítila, že je mi ve vodě dobře, tak jsem dala napouštět vanu. Když byla vana napuštěná tak, že jsem si mohla zapnout masážní trysky, vypnula jsem sprchu a lehla si do vody a nechala se jí unášet. Chvíli jsem hledala polohu, která by byla mému tělu nejpříjemnější. Nakonec jsem zvolila polohu v kleku. Manžel mi masíroval záda, bylo to příjemné, vlny byly díky tomu intenzivní, ale snesitelné.
Přišla PA a nabídla mi několik vonných olejíčků - přivoněla jsem k šalvěji a odkývala ji. V tom jsem ucítila obrovský tlak dole. Problesklo mi hlavou, že už nemůžu, že se asi roztrhnu. A hned na to, že to přece UŽ nemůže být ONO, že je moc brzy, abych byla už otevřená. Stočila jsem s na bok a snažila jsem se prodýchat další silnou vlnu. PA se zeptala, zda už mám nutkání tlačit. Přikývla jsem. PA vypnula masážní trysky a já se pomalu ve vodě přetočila z boku na záda. Čas se zastavil.
Cítila jsem jen obrovský tlak dole. Manžel společně s PA mě povzbuzovali, že vidí hlavičku. Nahmatala jsem vlásky a projela mnou obrovská vlna štěstí. Slyšela jsem, jak PA tiše říká, ať v klidu dýchám a nechám malého dorotovat. Na další vlnu se narodilo tělíčko. Náš malý plaváček byl tady. Zvedla jsem ho z hladiny a položila si ho na hruď. Byla jsem šťastná a dojatá. Bylo to nádherné. Byl tady, náš sen se splnil.
Skoro čtyřletá dcerka, která se vzbudila během porodu a celý ho sledovala, dala našemu plaváčkovi jméno - Zachariáš (měli jsme ve výběru tři jména a rozhodli se malého pojmenovat, až se narodí). Vzbudily se starší děti a přišly brášku přivítat.
Přesunuli jsme se z vany do obýváku a čekali na placentu. Mezitím dorazila druhá PA a vzbudila se dvouletá dcerka, která se šla přivítat a seznámit s bráškou.
Asi půlhodinku po porodu vyšla placenta, obě PA ji pečlivě prohlédly. Omyly ji a uložily do sítka vedle malého. Rozhodli jsme se pro lotosový porod, aby se Zachariášek sám rozhodl, kdy se rozloučí s placentou (odpojil se po 3 dnech).
PA s námi zůstaly ještě další hodinku, aby zkontrolovaly, zda je vše v pořádku a vypsaly potřebné dokumenty. Domluvili jsme s na kontrole a kolem 4té hodiny ranní jsme se rozloučili.
Kolem oběda přijela PA na kontrolu - prohlédla mě i malého a já potom volala pediatře, že už jsme na světě. Chtěla nás vidět, tak jsme se domluvily na další den (neměla sebemenší problém s místem porodu ani s lotosovým miminkem). Zavolala jsem také na místní matriku a domluvila se, že se cestou od doktorky zastavíme. Paní matrikářka byla moc milá, odevzdali jsme dokumenty, které jsme měli a domluvili se na převzetí rodného listu.
Třetí den přijela PA na kontrolu - udělala odběr z patičky a zároveň zkontrolovala pupíček po odpojení placenty (tu jsme další den uložili pod strom na zahrádce).
.... poděkování všem, kteří nás na této cestě podpořili ...
... děkuji manželovi a dětem, že jsme mohli společně prožít něco tak nádherného v kruhu rodiny.
... děkuji Zachariáškovi, že se rozhodl narodit do klidu domova
... a děkuji svému tělu, že tuto volbu přijalo.
... a samozřejmě také děkuji oběma úžasným PA, díky nimž se tento sen stal realitou.
... děkuji skvělé dule Adélce za kurz HypnoPorodu
... a děkuji i skvělému a empatickému kameramanovi, že nám tento zážitek zdokumentoval.
❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️
👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️
... shrnutí závěrem, aneb naše cesta k porodu doma ...
❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️👣❤️
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Duben 2006 - Motol - Tobiáš
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
... po půlnoci mi praskla plodová voda, odjeli jsme tedy nad ránem do porodnice. Po vstupním vyšetření jsem dostala kapačku s ATB a čekala na pokoji (s dalšími maminkami a bohužel bez manžela ) až se rozběhne porod. Ráno začaly slabé konrakce, které se během dne stupňovaly. Navečer jsem mohla do masažni vany, tam kontrakce zesilily a tělo se pomalu připravovalo na porod. Přesunuli mě na porodní box. Přišel manžel, za což jsem byla opravdu ráda, protože mi jeho přítomnost chyběla. Dostala jsem nabídku úlevy v podobě Epidurální analgeze, kterou jsem přijala. Měla jsem potom dobrou náladu a začala i vtipkovat. Porod postupoval a za chvíli jsem měla nutkání tlačit, při kontrakci mě studentka PA nastříhla (bohužel se jí to povedlo až na několikáty pokus a lékařka mě po porodu docela dlouho šila). Chvíli na to se narodil malý Tobík. Přestříhli pupečník a položili mi ho na pár vteřin na hrud, pak ho odnesly prohlédnout a daly na vyhřívané lůžko. Malý se narodil jako "hraničně" donošený (38+0). Po dvou hodinách nás přesunuli na oddělení šestinedělí. Sestřičky nám ukázaly jak pečovat o miminko - tedy přebalování a koupání. A podívaly se zda se umí malý přisát k prsu. Správné kojení a úlevu nalitých prsou nikdo neřešil a nevysvětloval, naštestí semnou na pokoji byla maminka, která mi se vším pomohla a vysvětlila, co a jak. Sestřičkám se moc nelíbilo, že chci mít malého v noci v posteli, ale nedala jsem se. Absolvovali jsme běžná nemocniční vyšetření a očkování TBC a třetí den jsme odešli domů...
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Listopad 2007 - Motol - Leontýna
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
... odpoledne mi začaly kontrakce, když dorazil manžel z práce odvezli jsme syna k babičce a vydali se do porodnice. Po vstupním vyšetření jsme čekali, tentokrát společně, až se porod rozběhne. Ve sprše mi praskla plodová voda a porod se rozběhl. Přesunuli nás na porodní box. Kontrolovaly nás převážně dvě studenty PA. Když jsem cítila nucení tlačit, zjistila jsem, že je to užasně zařízené a kontakce vlastně nebolí, když člověk dělá, co tělo chce. Studentky byly natolik konsternované, že lekařku volaly až když byla venku hlavička. Malá se narodila také jako "hraničně" donošená (38+0). Po narození podali manželovi nůžky, aby přestřihl pupečník a dali mi ji na chviličku na hrud, poté ji dali na vyhřívané lůžko. Po asi hodině šel manžel poprosit, zda by podemnou nevyměnili podložky - nikdo po porodu placenty nedal čisté a ležela jsem v tom všem. Po dvou hodinách mě převezli na gynekologii a dcerku na novorozenecké oddělení, protože nebylo na společném pokoji místo. Osprchovlala jsem se a šla za dcerkou, kojila jsem ji na dřevěné židličce na sesterně. Nechtěla jsem nechávat dcerku samotnou, tak jsem na novorozeneckém oddělení byla častěji než po třech hodinách, kdy jsem měla chodit na kojení a zůstávala s ní i déle než jen na nakojení - nakonec se uvolnil společný pokoj a my mohly být spolu. Opět jsme absolvovali běžná vyšetření a očkování proti TBC a po třech dnech odešli domů ...
⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️
... s oběma porody a i s přístupem lékařů, jsem v té době byla spokojená, věřila jsem, že lékaři ví nejlépe. Teprve po přečtení knih a odborných článků o přirozených porodech (před třetím porodem) jsem svůj postoj k nim přehodnotila. Jizva po nástřihu mě trápí dodnes, i po tolika letech je občas citlivá na dotek.
Nejstarší syn má ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti) - studie prokázaly možnou souvislost mezi podáním epidurálu a ADHD.
První týdny (s nejstarším synem) byly díky nedostatečnému bondingu, velmi náročné - zpočátku jsem se bála manipulace s mimikem, abych mu nějak neublížila, děsila se každého pláče, že ho nebudu umět utešit ...
⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Leden 2013 - Motol - Tadeáš
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
... asi měsíc před porodem, se mi do rukou dostala kniha o přirozených porodech. Začala jsem čerpat informace a uvědomila si, co bylo při prvních dvou porodech "špatně" a také se rozhodla, že tentokrát, pokud bude vše v pořádku, nezůstaneme na oddělení šestinedělí, ale pojedeme po porodu domů. Tehdy jsem si ještě neuměla představit porodit jinak než v porodnici ...
... před půlnocí mi praskla plodová voda, vydali jsme se tedy odvézt starší děti babičce a kolem jedné jsme dorazili do porodnice. Po vstupním vyšetření nám lěkařka oznámila, že to na porod nevypadá (otevřená na dva prsty a slabé kontrakce) a poslala manžela domů. Byla jsem opět na čekacím pokoji společně s dalšími třemi maminkami, ale sama, bez manžela. Trávila jsem čas ve sprše, kde kontrakce krásně sílily a snažila se s malým mluvit. Kolem páté hodiny ráno jsem zvonila na lekařku, vyřetřila mě a oznámila mi, že rodím, a že mám zavolat manžela, ale asi to nestihne. Poté mě nechala přesunout se vlastními silami na porodní pokoj. Manžel naštěstí tušil, že to bude rychlé a čekal dole v hale, přišel tedy v chvíli, kdy jsem dorazila na porodní pokoj a dle instrukcí prodýchávala kontrakce a čekala až si personál vše připraví. Přesunuli mě na porodní křeslo. Přišel lékař a říkal, až budu mít kontrakci at tlačím, ale kontrakce nepřicházela. Byla jsem z přesunu na porodní pokoj a ze zbytečného prodýchávání kontrakcí unavená a vysílená a tělo odpočívalo. Porodní asistentka se se mnou dohadovala, že se nemohu držet rukama nad hlavou, kvůli krvácení a snažila s mi do předloktí píchnout injekci Oxitoinu. Lékař se rozčiloval, že je miminko už v porodních cestách a že tlačit musím i bez kontrakce a začal mluvit o komplikacích a porodu vaxem. Porodní asistentka se mi pokusila zatlačit na břicho - bránila jsem se a odstrčila ji. Manžel mě hladil a snažil se mě uklidnit. Byla jsem ve stresu a bála se - vzpomínám si jak se mi najednou zatmělo před očima a přišla obrovská kontrakce, na kterou ze mě malý doslova vystřelil. Lékař ho na poslední chvili chytal do plenty pod lůžkem. Podali manželovi nůžky, aby přestřihl pupečník a dali mi malého na chviličku na hrud, poté ho dali na vyhřívané lůžko vedle nás. Byla jsem tak v šoku, že jsem nedokázala odporovat a vybojovat si bonding. Po dvou hodinách nás převezli na šestinědělí. Opět nebyl volný společný pokoj, ale jakmile jsem se osprchovala šla jsem si pro malého. Nakonec se pokojík po asi hodince uvolnil a byli jsme spolu. Manžel se odjel dospat a odpoledne za námi přišel - oznámili jsme lékařům naše rozhodnutí jet domů. Netvářili se nadšeně, ale připravili dokumenty k odchodu. Poté nás "velmi empaticky" poučili o možných rizicích (že já pravděpodobně vykrvácím a malý nám umře v náručí jen co opustíme nemocnici). I přesto jsme odjeli domů. Bylo to úžasné ještě ten večer spát s malým doma v posteli.
⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️
... nebýt odborných knih a článků o přirozených porodech, které se ke mě před třetím porodem dostaly, nechala bych si pravděpodobně líbit Kristellerovu expresi, která je non lege artis - může při ni dojít k ruptuře dělohy a smrti rodičky i miminka ...
... teprve nedávno, po přečtení knihy M. Odenta jsem zjistila, proč ze mě malý tak "vystřelil" - mé tělo reagovalo tzv. reflexivním vypuzením plodu, jehož spouštečem je Adrenalin, (ten porod většinou brzdí nebo zastavuje = pokud se rodící žena necítí v bezpečí porod se zastaví), ale pokud je již porod ve fázi, že není cesty zpět, naopak ho urychlí = okamžitě dokončí = reflexivní vypuzení...
⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Květen 2015 - Hořovice - Jasmína
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
.. kolem druhé hodiny ranní mi praskla plodová voda. Zavolali jsme hlídací babičku a cca po hodině vyrazili do porodnice. Po vstupním vyšetřní nás společně s manželem dali na porodní pokojík. Trávila jsem hodně času ve sprše a kontrakce prodýchávala ve stoje (nebyl problém mít i monitory ve stoje). Kolem osmé ranní začali být lékaři lehce nervozní, protože se stále nic nedělo (otevřená jsem byla stále na dva prsty). Udělali odběry krve a poslechli miminko, vše bylo v pořádku, tak nás nechali v klidu osamotě. Kolem půl desáté jsem se cítila unavená z neustálého chození a posadila jsem se na postel, v tu chvíli jsem ucítila nutkání tlačit. Manžel zavolal na lékařku. Položili mě na porodní křeslo a mě opět (jako při třetím porodu) ustaly kontrakce. Bála jsem se reakce lékařky a říkala jsem jí, že se mi totéž stalo i při třetím porodu. Poslechla miminko a ujistila mě, že je vše v pořádku a tělo jen odpočívá před finále. Ohromně se mi ulevilo a okamžitě poté přišly kontrakce a malá byla na světe. Manžel přestříhl pupečník a lékařka malou prohléhla a nechala ji s námi. Bohužel na porod placenty mi "vnutila" lékařka injekci oxitocinu (naléhala na manžela, kvůli riziku krvácení a já neměla sílu odporovat). Krásné bylo, že jsem mohla mít malou celou dobu u sebe v posteli, byl to úžasný pocit. Vše bylo v pořádku, tak jsme po dvou hodinách oznámili lékařům naše rozhodnutí jet domů. Netvářili se sice nadšeně, ale dokumenty připravili bez zbytečného strašení a odpoledne už jsme byli všichni společně doma.
⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️
.. o škodlivosti umělého oxitocinu, jsem měla načteno (po jeho podání tělo netvoří přirozený), ale neměla jsem sílu odporovat - u nás v ČR není moc žen, které by rodily čtyřikrát a vícekrát, proto zdravotníci nemohou čerpat ze zkušeností a většinou se bojí a ženy straší krvácením, nestahující se dělohou atp...
⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️⚕️
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Září 2016 - Rakovník - Malvína
🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹🌹
🌹🌹🌹🌹🌹🌹
Popáté, ... ale vlastně poprvé - zrození Malvínky ...
Kolem půl šesté ráno mě vzbudilo bolestivé tvrdnutí bříška, ale vzhledem k tomu, že poslíčky jsem měla už skoro měsíc nepřikládala jsem tomu váhu.
Byl čtvrtek 8. září a dopoledne jsme měli jet do těhotenské poradny, byla 40+2tt.
Procházela jsem se po domě a poklízela, bolest pomalu sílila a já začala věřit, že Malvínka se rozhodla, že to bude dnes.
Vbudila jsem manžela at omluví starší děti ze školy a školky a zavolá babičku na hlídání, bylo něco málo po sedmé hodině.
Po osmé přijela babička, manžel zavolal do těhuporadny, že nedorazíme. Přepojili ho na porodní sály, kde mu řekli, že mají plno, rozhodli jsme se tedy vyčkávat doma. Chtěla jsem doma zůstat co nejdéle, nechtěla jsem na čekací pokoj a řešit, zda bude moci být manžel se mnou atp.
Probudily se děti, pokračovala jsem v poklízení, věnovala se dětem a ještě kontrolovala potřebné věci do porodnice. Kontrakce přicházely po cca 5-ti minutách a nebyly nijak intenzivní, čas plynul a když bylo něco kolem 11h rozhodli jsme se vyrazit směr Rakovník. Rozloučili jsme se s dětmi a babičce předaly poslední instrukce co a jak a s příslibem, že se brzo vrátíme i s Malvínkou odjeli.
Cesta nám trvala hodinu a kousek takže jsme něco málo po12h dorazili do Rakovníka.
Ujala se nás milá PA a odvedla nás na porodní pokoj. Odevzdali jsme dokumentaci a porodní přání a PA mě připnula na monitory. Kontrakce byly po cca 3minutách. Poté mě PA vyšetřila a řekla, že jsem asi na 4 prsty, ukázala mi vybavení pokoje, včetně úžasné masážní sprchy a se slovy at použiji co mi bude příjemné odešla.
Svlékla jsem se a odbrala s do sprchy. Teplá voda mi dělala dobře, kontrakce začínaly sílit.
Střídala jsem pobyt ve sprše s procházením se po pokoji a konverzováním s manželem - sprcha a chození mi pomáhalo, aby kontrakce nebyly tak bolestivé a mluvení s manželem mě příjemně rozptylovalo, cítila jsem se dobře - připravená a plná síly. Mluvila jsem s Malvínkou a snažila se o vizualizaci a cítila jsem, že porod postupuje a pomalu se otevírám.
PA několikrát jen nakoukla, aby se ujistila, že je vše v pořádku zkontrolovala mě a zase odešla.
Něco málo před 14h přišla lékařka z novorozeneckého domluvit se, co vše mohou s miminkem po porodu (v porodním přání jsem měla lotosový porod a nutná ošetření miminka na mém těle) - byla milá a respektovala má přání a domluvily jsme se, že miminko tedy jen prohlédne na mém těla a že jej změříme a zvážíme až před odchodem domů, a poté se také rozhodneme zda přerušíme pupečník nebo odjedeme lotosově. S ambuantním ani lotosovým porodem neměla problém.
Pak přišla PA a vyšetřila mě, byla jsem otevřená na 7cm, pochválila mě a nabídla mi klistýr - přijala jsem (byla milá, vždy počkala až odezní kontrakce). Odešla jsem na toaletu a poté do sprchy. Ve sprše se mi povedlo nahmatat plodové obaly a za nimi hlavičku - pocítila jsem novou sílu, porod se blížil.
Po asi půlhodince přišla PA s tím, že mi dá opět monitory, odmítla jsem. Odešla tedy s tím, že se za chvíli vrátí.
Ještě chvíli jsem přecházela po pokoji, ale čím dál více jsem cítila, že musím na zem - bylo něco kolem třičtrtě na tři. Poprosila jsem tedy manžela, aby mi na zem položil žíněnku a zaklekla na ni. Na třetí kontrakci mi praskla plodová voda. Manžel pohotově zasáhl a utřel žíněnku papírovými utěrkami.
Vrátila se PA a snažila se mě opět přemluvit na monitory, chvíli se se mnou dohadovala (že je to potřeba, že nemá komu donést revers k podpisu ...) ale pak mě vyšetřila a konstatovala, že tedy monitory né, že rodím.
Přišel lékař a naznačil, zda bych se z žíněnky přesunula na porodní křeslo, protože žíněnka byla plná plodové vody s kousky krve, rázně jsem odmítla, PA tedy žíněnku otřela a se slovy, že to zvládne odeslala lékaře k dalšímu (současně probíhajícímu) porodu.
Na dvě další kontrakce se narodila Malvínka, vplula do náruče PA a manžela na proudu plodové vody, která na ni špíchla. Periferně jsem viděla jak ji PA jemně otočila hlavičku aby se Malvínka nadechla. Poté mi pomohli s manželem na křeslo a Malvínku mi dali do náruče. Nějak mezitím přišla paní doktorka z novorozeneckého, která Malvínku jen rychle poslechla, popřála k narození a odešla. PA mi jemně prohmátla břicho a počkala až se odloučí placenta. Poté mi placentu dala do připravené mističky vedle lůžka, prohlédla poporodní zranění a zavolala lékaře na šití. (byla jsem lehce natržená). - Lékař udělal dva stehy a zkontroloval krvácení (krevní ztráta v normě) Společne s PA nám popřáli k narození a odešli.
Zůstali jsme s manželem a s Malvínkou celé dvě hodiny nerušeně na pokoji a užívali si společný bonding.
Užívala jsem si ten nepopsatelný pocit euforie a cítila jsem hlubokou pokoru před životem. Děkovala jsem Mavlínce, že to zvládla, byla jsem štastná a hrdá, že i já to zvládla, byly jsme konečně spolu.
Po dvou hodinách přišla PA a pomohla mi do sprchy. Poté mě prohléhla, vše bylo v pořádku, požádaly jsme tedy o propouštěcí zprávy a reversy, že pojedeme domů. Poprosila nás o třpělivost (měli v ten den několik porodů a dokumentaci připravit předem nestíhali) a odešla požádat lékaře o potřebné dokumenty.
Poté ještě přišla lékařka z novorozeneckého a my se rozhodli pro přerušení pupečníku (rozhodli jsme se tak, protože sdílíme domov s několika kočičáky a nevěděli jsme jak by na miminko s placentou reagovali, jinak by nebyl problém odjet s lotosovým miminkem) a zvážení a změření Malvínky a nechali jsme dát vitamín K. Lékařka si zapsala váhu a míru a odešla připravit dokumenty.
Poté přišel lékař a poučil mě o možných rizicích a já si po dohodě s ním nechala do svalu píchnout Methylergometrin
(prevence krvácení, stažení dělohy). Cítila jsem se sice v pořádku, ale byla jsem dost unavená a červíček hlodal, co kdyby se objevilo krvácení a komplikace se kterými mě lékaři strašili - ted už vím, že bych to znovu neudělala, příště bych odmítla všechny léky, nejen oxitocin, ale i methylergometrin - celé šestinedělí a dokonce i 3měsíce po porodu, jsem měla pocit, že mám uvnitř kámen - jak se děloha rychle a nepřirozeně stáhla.
Oblékla jsem se, poté jsme oblékli Malvínku a čekali. Bylo něco kolem 18h když nám donesly potřebné dokumenty k podpisu.
Rozloučily jsme se a odebrali se k domovu.
Doma nás přivítaly děti s babičkou. Byly unešené z nového člena rodiny a nastalo seznamování.
Blížil se večer a babička se balila k odjezdu (chtěla spát doma v klidu) a život doma se vracel do normálních kolejí.
... poděkování - bylo to krásné a hluboce emotivní...
...děkuji svému tělu,
... děkuji Malvínce,
... děkuji svému manželovi,
... a děkuji všem, díky nimž se mi povedlo prožít nádherný a přirozený porod.
Vím, že mě to posunulo na mé cestě zase o kus dál tím správným směrem ...
👣❤️ Dovětek...
... myšlenku domácího porodu jsem v hlavě měla už u čtvrtého porodu, ale neměla jsem dostatečně zpracované vnitřní obavy a strachy. Pátý naprosto přirozený porod v mnou zvolené poloze, i když v nemocničním prostředí, mi dodal sílu a motivaci jít za svým snem a chtít víc ... 👣❤️
....❤️👣. děkuji, že jste dočetli až sem a doufám, že vás naše příběhy zrození posunou na Vaši cestě tím správným směrem 👣❤️
❤️👣❤️ 👶odkaz na dokument Dělníci života: 👶👣❤️👣
https://www.mall.tv/delnici-zivota/domaci-porod-unikatni-reportaz-dva-silne-zivotni-pribehy